Na Erasmus do „Země deště“ aneb moje první dojmy z Erasmu v Litvě

litva

Jako studentka vysoké školy jsem se rozhodla využít jedinečné příležitosti nabízené Evropskou unií, a tou je Erasmus+. Tedy, studijní nebo pracovní stáž kdekoli po celém světě, především pak v již zmiňované Evropské unii.

Především jsem měla strach z financí. Většina studentů, kteří již vyjeli na Erasmus nebo se chystají vyjet, řeší pravděpodobně tu samou situaci. Pokud si však vyberete správně, nemusíte mít strach, stipendijní program je ve většině zemí štědrý.

Uplynul měsíc, kdy jsem s kamarádkou, která se mnou tuto studijní stáž absolvuje, i s kufry doslova vypadla z vlaku v Kaunasu. A to po celodenním cestování, několika přeháňkách na přestupních stanicích a nemilých průvodčích, kteří se naši cestu pravděpodobně snažili zkomplikovat ještě víc, než již byla.

 

Přípravy

Stáž samozřejmě zahrnuje měsíce příprav, kdy si student musí vyřídit studijní plány, musí se zkontaktovat s pracovníky na obou univerzitách, jak na té své, tak na univerzitě, na které by si přál studovat. Musí si sestavit svůj studijní program tak, aby vyhovoval oběma univerzitám a hlavně tak, aby vyhovoval jemu samotnému. Musí navštívit studijní oddělení, podepsat smlouvy, zajistit si právě ono zázračné stipendium, zařídit si účet v cizí měně (pokud je vyžadován), zařídit si smlouvy s pojišťovací agenturou a mnoho dalšího. Pak však přichází ta lepší, mnohem krásnější část. Nová země, noví přátelé, nové zážitky.

 

První dojmy

První dny na svém Erasmus programu jsem strávila v kanceláři Mezinárodních vztahů a opakovala se rutina, již jsem popsala výše, tuny smluv, desítky podpisů a několik hodin strávených v kanceláři. Pak zde však byla ta opravdu pěkná část, poznávání nových přátel. Lidé na Erasmu, ať už se o nich říká cokoliv, jsou mnohem přátelštější než místní obyvatelé, sami jsou v nové zemi, kterou neznají a ví, jak se cítíte. Během několika dní jsem věděla, že jsou mezi nimi tací, které ve svém životě chci mít po celou jeho délku.

Na Erasmu se člověk naučí žít momentem. Neplánuje. Nestará se o to, co si o něm ostatní myslí. Naučí se novou řeč, pokud tedy má zájem, prohloubí své znalosti jazyka, ve kterém vyjel studovat, ať už se jedná o angličtinu, francouzštinu, němčinu, či třeba italštinu. Nějakým způsobem objeví sám sebe, svoje skryté já. Z některých se stanou vymetači místních barů a hospod, z jiných se stanou mistři parketu nejednoho klubu, z některých se stanou pilní studenti. Záleží na člověku, jak svůj Erasmus přijme.

Pro mě se Erasmem mění celý můj život. Jsem v cizí zemi, s cizí měnou, s cizími lidmi v cizím prostředí. Přizpůsobila jsem se, myslím si, docela dobře s přihlédnutím k podmínkám, které zde panují. Říká se: Jiný kraj, jiný mrav. Je tomu tak. Je zde však i jiné podnebí, jiná atmosféra, jiná kultura a lidé, kteří tu žijí, přemýšlí nad svými životy jinak.

Litva, země deště. Lidé zde často propadají depresi. Velmi často je to proto, že zde stále prší a pokud zrovna neprší, tak mrholí. Kouzlo deště však působí na okolí i pozitivně. Tráva je zde zelenější, stromy v kmeni širší a s největší pravděpodobností je v jejich koruně i více listů. Teď na podzim, když slunce, jež nám poslední dobou dopřávalo vyšší teploty, než je zde běžné, prosvěcovalo postupně se barvící listí, a kdy vítr, jež barevné listy vzduchem líně proháněl, je zde opravdu krásně.

litva jezero

 

Proč vlastně Litva

Celkově si myslím, že jsem si pro svůj studijní pobyt vybrala ironické místo. Litva (Lietuva), jak už jsem několikrát zmiňovala je doslova zemí deště. Město mého pobytu? Šiauliai, doslova město slunce. Jsem tedy v zemi, kde by mělo stále pršet, ale jsem ve městě, kde by mělo stále svítit slunce. Pokud si však myslíte, že je zde samá duha, jak tomu názvy nasvědčují a jak to z praxe všichni známe, kolem duhy poskakující jednorožci a hrnce se zlatem na konci ní, tak se mýlíte. Je zde vysoká vlhkost, spoustu mlhy, bláto na cestách, rozkopané silnice a doprava? Řidiči si jezdí, jak chtějí. Sem a tam, tam a sem.

Tudíž se Litva od České republiky nijak neliší. Pro mnoho lidí překvapujícím faktem zde je, že si většina Litevců myslí, že Česká republika je stále Československá republika. Tento fakt mě ani neudivuje, když porovnám, kolikrát jsem v Česku slyšela věty typu: A proč jedeš právě do Ruska? Proč sis pro svůj studijní pobyt vybrala Rusko? A umíš rusky?

Na druhou stranu, litevština a ruština, tedy jazyky, jimiž se tu mluví, jsou naprosto odlišné. Abych jako studentka nabrala plný počet kreditů, které musím přivézt zpět na svou univerzitu, vzala jsem si jazyky oba dva. Litevština je těžká. Ve spoustě slov však stačí přidat koncovku ‚as‘ a hned máte litevské slovo. Slova jsou zde delší, mluva rychlejší, abeceda však skoro stejná jako u nás. A ano, opravdu tu většina lidí rusky umí a – s hromadou štěstí – budu na konci svého studijního pobytu konverzovat v ruštině i já.

litva kostel

 

Závěr

Závěrem bych jen chtěla dodat, že Erasmus je skvělou příležitostí objevovat – neznámá místa, nové lidi, kavárny, zákoutí nabízené starými městy, lásku, přátelství, nové druhy alkoholu, jídlo – a co je důležité – sebe!

Přejte mi štěstí, dobrou ruku při výběru míst k navštívení ale hlavně – ať mě nepřejde dobrá nálada.

Kateřina Veselá, studentka 2. ročníku Univerzity Palackého v Olomouci (Speciální pedagogika předškolního věku – Učitelství pro MŠ)

Mohlo by vás zajímat:



TIP PRO VÁS

NEVÍTE JAKÝ DÁREK K VÁNOCŮM 🎁🎄 KOUPIT VAŠIM BLÍZKÝM?

Kupte jim toto cestovatelské tričko! Pro více informací se podívejte na >> náš e-shop <<.



Zanechte komentář

Přidejte komentář